Loni se v České republice prodalo nejméně bytů a domů od roku 2015. Bytů se oproti roku 2022 prodalo o devět procent méně, domů o 17 procent. O 19 procent propadl také prodej chat a chalup. Vyplývá to z analýzy portálu Valuo, která zpracovává data katastru nemovitostí a veřejných inzercí. ČTK ji má k dispozici. Nejžádanější dispozice bytů byly 2+1 a 2+kk, tvořily v průměru 44 procent všech prodejů. Průměrná velikost prodaného bytu v ČR loni byla 66 metrů čtverečních, tedy téměř stejně jako v předešlých čtyřech letech.

Poptávka po dřevostavbách zůstala loni v ČR meziročně stabilní, a to navzdory tomu, že stavební produkce klesala. Důvodem je, že se dřevostavby staví několikanásobně rychleji než tradiční stavby z cihel a oceli, a tím pádem je neovlivnil loňský nárůst cen stavebních materiálů a prací. Stagnovaly také průměrné ceny dřevěných hrubých staveb, zvedly se naopak ceny dřevěných staveb na klíč. Oproti předešlým rokům se loni zvýšil také zájem o stavbu veřejných budov ze dřeva. V rozhovoru s ČTK to uvedla ředitelka Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) Lenka Trandová.

Ministerstvo pro místní rozvoj reaguje na zavádějící zprávy v některých médiích a na sociálních sítích, podle kterých připravovaná vyhláška o požadavcích na výstavbu umožní vznik bytů o výměře 8 m². Není to pravda. Spodní limit 16 m2 jako minimum podlahové plochy bytu o jedné místnosti zůstává v platnosti.

Svaz podnikatelů ve stavebnictví dlouhodobě upozorňuje vládu ČR na značně vysoké a pro některé obory v podstatě likvidační náklady za energie a emisní povolenky při výrobě stavebních hmot. To významně ohrožuje konkurenceschopnost stavebních hmot vyráběných u nás a zároveň negativně ovlivňuje dostupnost bydlení.

Podvacáté se bude v Libereckém kraji hledat to nejzajímavější z aktuální architektury a stavebnictví. A čas pro přihlášení realizací nebo studentských projektů se krátí – uzávěrka je již 25. února. Přihlašování do jubilejního 20. ročníku architektonické soutěže Soutěž Karla Hubáčka – Stavba roku Libereckého kraje 2024, který se koná pod záštitou hejtmana Libereckého kraje Martina Půty a člena rady kraje pro řízení rezortu hospodářského a regionálního rozvoje, evropských projektů a územního plánování Jiřího Ulvra, probíhá on-line prostřednictvím formuláře. Zájemci ho najdou na webu soutěže www.stavbaroku.lk, kde jsou také všechny podrobnosti a pravidla.

Část zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, která v minulých letech zjednodušila přípravu prioritních dopravních staveb, neodporovala ústavnímu pořádku. Ústavní soud (ÚS) dnes zamítl návrh na zrušení jedné konkrétní věty, který podal Krajský soud v Ostravě. Rychlejší dokončení prioritních dopravních staveb přispěje obecně ke snížení negativních důsledků tranzitní silniční dopravy na zdraví obyvatel, zejména ve městech značně zatížených dopravou, uvedl ÚS v nálezu.

Zlepšit komunikaci s obcemi, městy nebo zemědělci při provádění pozemkových úprav je jednou z priorit nové ústřední ředitelky Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Svatavy Maradové, kterou dnes do úřadu uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Maradová na tiskové konferenci řekla, že pozemkové úpravy jsou klíčovým nástrojem úřadu. Vedou podle ní ke změnám, které mají pozitivní vliv na podmínky života zejména na venkově a vytváří dlouhodobě udržitelnou krajinu.

Ode dneška se zmírňují pravidla pro nakládání se zemědělskými pozemky, které od státu bezplatně získaly nebo získají obce a kraje. Změna, kterou přinesla novela zákona o Státním pozemkovém úřadu, má podle tvůrců předlohy zjednodušit rozvoj obcí a omezit byrokracii. Například na polovinu zkracuje dobu, po kterou obce a kraje musejí dodržovat podmínky zejména pro využívání těchto pozemků podle převodních smluv.

Nové jednotné environmentální stanovisko má usnadnit a zrychlit získání stavebního povolení. Zavedl ho zcela nový zákon, který ode dneška nabývá účinnosti. Stanovisko bude zahrnovat požadavky na posouzení dopadů stavby na životní prostředí až podle devíti dosud platných zákonů.

Stavební firmy na Vysočině zvýšily letos do konce září základní výrobu o 4,2 procenta na 5,577 miliardy korun. Vyšší meziroční procentuální růst měly stavební podniky v osmi krajích, v Česku se stavební výroba v prvních třech čtvrtletích v průměru zvýšila o 7,9 procenta. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytla jihlavská správa Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Rok 2023 se blíží ke konci a spolu s tím přichází čas na pravidelné bilancování a rekapitulaci toho, na čem Ministerstvo pro místní rozvoj letos pracovalo a co plánuje pro budoucí měsíce.

Stavební společnost VW WACHAL z Kroměříže loni utržila z prodeje výrobků, služeb a zboží téměř 1,014 miliardy korun, meziročně zhruba o 405,4 milionu korun více. Zatímco v roce 2021 zaznamenala zisk asi 8,4 milionu korun, za loňský rok skončila ve ztrátě přibližně 11,2 milionu korun. Může za ni především výrazný nárůst cen vstupů i přechodná nedostupnost některých komodit. ČTK to zjistila z výroční zprávy podniku založené ve Sbírce listin.

Výrobce technické keramiky Seeif Ceramic z Rájce-Jestřebí na Blanensku v loňském roce ztrojnásobil čistý zisk ve srovnání s rokem 2021 na 56,2 milionu korun. Tržby společnosti mírně klesly, a to o 0,3 procenta na 634 milionů korun. Vyplývá to z účetní uzávěrky firmy zveřejněné ve Sbírce listi.

Ministerstvo pro místní rozvoj podpořilo v dotační výzvě programu Podpora rozvoje regionů 2019+ celkem 118 žádostí zaměřených na obnovu veřejných budov. Obcím budou rozděleny dotace v celkové výši 506,2 milionu korun. Tyto prostředky jim pomohou rekonstruovat například školy nebo kulturní domy.

Z liniového zákona, který má za cíl urychlit výstavbu hlavně silnic, dálnic a železnic, se do budoucna stane zákon o urychlení výstavby strategické infrastruktury. Vztahovat se bude nově i na stavby pro energetickou bezpečnost související s jadernou energetikou a usnadní i otevírání a těžbu strategických ložisek kritických surovin včetně štěrkopísků a kamene. Novelu, která zákon takto rozšiřuje a mění, podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom dnes Hrad.

Jihomoravský kraj očekává s ohledem na vznik centrálního stavebního úřadu v Brně růst nákladů. Krajský úřad se stane odvolacím pro Brno, bude muset přijmout odhadem 20 nových úředníků, rozšířit prostory i archiv. Novinářům to po dnešním jednání zastupitelů řekl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Přesun stavebních úřadů z městských částí do jednoho sídla a jejich působnosti pod magistrát schválili zastupitelé města na svém úterním zasedání.

Zákon o požární ochraně zřejmě upřesní rozsah dokumentů, které posuzuje Hasičský záchranný sbor při povolování staveb v rámci výkonu státního požárního dozoru. Počítá s tím poslanecká novela zákona o požární ochraně, kterou dnes ve zrychleném režimu již v prvním čtení schválila Sněmovna. Návrh podepsalo pět koaličních poslanců a jeden z opozičního hnutí ANO. Vláda s předlohou vyslovila souhlas. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.

Opoziční hnutí ANO v otevřeném dopise vyzvalo premiéra Petra Fialu (ODS) k přesunu agendy digitalizace stavebního řízení (DSŘ) z ministerstva pro místní rozvoj (MMR) na Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který spadá do gesce ministerstva dopravy. Na MMR podle něj neexistuje žádný odborný tým, který by byl schopen digitalizaci realizovat. Upozornilo také na to, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zrušil dříve vyhlášený tendr. Digitalizace stavebního řízení je průšvih hnutí ANO, který dávám do pořádku, uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) ve vyjádření pro ČTK. Na úterní tiskové konferenci představí dodavatele klíčové části DSŘ, dodal.

Výstavba dálnice D4 formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) možná pro stát nebude tak výhodná, jak se předpokládá. V tiskové zprávě to dnes uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kontroloři upozornili, že ministerstvo dopravy nedodalo dostatečné podklady o výdajích na provoz, obnovu a údržbu českých dálnic a výhodnost byla nakonec stanovena na základě převážně zahraničních zkušeností. Resort nesouhlasí, v reakci ČTK napsal, že výhodnost modelu financování formou PPP při výstavbě D4 nelze v žádném případě zpochybnit.