Zastavěná plocha je podle příslušné normy vytýčena jako plocha půdorysného řezu vymezeného vnějším obvodem svislých konstrukcí uvažovaného celku (budovy, podlaží nebo jejich části); o poměru k celému pozemku v procentech norma nehovoří.

Přísnější ochrana nejlepší zemědělské půdy, kterou dnes schválili poslanci, pomůže do krajiny navrátit původní krajinné prvky, jako jsou stromořadí, remízky nebo mokřady. Více je také zajištěno zachování půdy dalším generacím, řekl dnes novinářům ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Agrovoltaiky, které budou moci pěstitelé stavět například v ovocných sadech, pak mohou podle ministra snížit škody na úrodě způsobené mrazem. Výborný nicméně připustil, že by novela mohla být v některých parametrech ambicióznější.

Ministerstvo životního prostředí chce více podporovat výstavbu energeticky úsporných dřevostaveb pomocí dotací po chystaných změnách v programu Nová zelená úsporám. Podle úřadu je dřevo materiálem budoucnosti, protože v sobě ukládá uhlík, a pomáhá tak snížit uhlíkovou stopu. Změny v dotacích by mohly začít platit od příštího roku, uvedlo dnes MŽP v tiskové zprávě.

Aktuální informace ke směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD), která má zrychlit renovaci budov v Evropě a zefektivnit jejich energetické hospodaření.

Důvěra firem v ekonomiku se v březnu ve srovnání s předchozím měsícem zvýšila, a to nejvíce v oblasti obchodu. Naopak ve stavebnictví důvěra klesá. Může za to opožděný vliv vysoké úrokové sazby nastavené Českou národní bankou, který poptávku po stavebních pracích sráží dolů.

Existují desítky mýtů o dřevostavbách a jedním z nich je domnělá slabá požární odolnost těchto budov. Ohni přitom konstrukce z přírodního materiálu zvládnou čelit často lépe než ty ocelové. Masivní dřevěné prvky totiž při hoření na povrchu zuhelnatí, čímž ochrání vnitřní část nosníků, a budova si tak svoji únosnost udrží delší dobu. Chování dřevostavby je při požáru navíc velmi dobře předvídatelné.

Na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu schválila vláda návrh novely o stavebních výrobcích. Jejím cílem je zajistit, aby všechny stavební výrobky prodávané v České republice, splňovaly stejné požadavky na označení a uvedení jejich vlastností. Díky jednotným podmínkám budou stavební výrobky na českém trhu bezpečnější a kvalitnější.

Minulý týden se v prostorách České tiskové kanceláře (ČTK), uskutečnil snídaňový workshop na téma reformy přezkumu veřejných zakázek. Akci společně organizovaly Asociace pro rozvoj infrastruktury (ARI) a Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS) ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). Setkání poskytlo výjimečnou příležitost pro dodavatele i zadavatele diskutovat s klíčovými zástupci MMR, včetně vrchní ředitelky Leony Gergelové Šteigrové a její poradkyně Adély Havlové, o všech aspektech nadcházející reformy přezkumu veřejných zakázek.

Podpora demolic zchátralých budov v sociálně vyloučených lokalitách nebo územích s rizikem vzniku takových lokalit. Na to se zaměřuje nově vyhlášená výzva Ministerstva pro místní rozvoj, která pomůže obcím a krajům částkou 117 milionů korun. Po odstranění objektu bude následovat celková revitalizace prostoru. Dané území pak bude možné znovu využít k rozvoji obce. Žádosti o poskytnutí dotace mohou zájemci podávat do 28. června 2024.

V případech, kdy dokumentace stavby nebyla pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. Nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel, pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena.

Slovenská vláda chce výrazně omezit současné právo veřejnosti zapojit se do posuzování možných dopadů připravované výstavby různých projektů na přírodu (EIA). Vyplývá to z návrhu novely příslušného zákona, který dnes kabinet premiéra Roberta Fica schválil na svém výjezdním zasedání.

Starším budovám v majetku měst či krajů mnohdy chybí kompletní stavební dokumentace. To se ukazuje jako problém v případě, kdy je nutné přistoupit k rekonstrukcím či prodejům objektů. Řešením je provedení komplexního pasportu, ideálně doplněného vytvořením 3D modelu pro BIM. Ten dokáže následně výrazně zjednodušit další správu nemovitosti.

Stavební firmy plánují v letošním roce obdobně jako loni zvyšovat platy svým pracovníkům o procenta. Obor, který se dlouhodobě potýká s nedostatkem pracovních sil, tím reaguje na inflaci. Podniky si chtějí udržet zaměstnance a pokusit se nalákat nové. ČTK to sdělily oslovené stavební firmy. Zvýšení mezd a letošní změna legislativy by mohly dál zdražit stavební práce. Průměrná mzda ve stavebnictví loni podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) činila 37.028 korun, o 6,7 procenta víc než v roce 2022 a o 6313 korun méně, než byla celková průměrná mzda.

Evropský parlament dnes přijal plán na zvýšení energetické účinnosti budov. Vyžaduje, aby nové budovy měly od roku 2030 nulové emise, veřejné budovy už od roku 2028. Od roku 2040 by se podle tohoto plánu měly úplně přestat používat kotle na fosilní paliva, přičemž už od roku 2025 bude zakázáno na tyto kotle poskytovat dotace. V případě hybridních systémů vytápění, které kombinují kotel například s tepelným čerpadlem, budou finanční pobídky možné i nadále, uvádí tisková zpráva EP.

Průkazy energetické náročnosti budov, tedy takzvané energetické štítky, které musí mít ze zákona všechny nemovitosti vlastněné veřejnou správou, je třeba po deseti letech obnovit. V případě neplatného průkazu hrozí obcím, městům či krajům pokuty, řekl ČTK Ondřej Vaněk, spoluzakladatel a spolumajitel brněnské firmy PKV, která se zabývá konzultacemi v energetice.

Výdaje průměrné české domácnosti na bydlení loni meziročně vzrostly o 21,7 procenta. Měsíčně tak vydávala 8299 korun. Bylo to téměř 17 procent jejích čistých příjmů. Podíl se proti předchozímu roku zvedl z necelých 15 procent. Za nárůstem vydané sumy a podílu je zdražení energií, vody i nájmů. Údaje dnes na tiskové konferenci zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Stavebnictví, které se loni celostátně propadlo, drží v Plzeňském kraji municipality a infrastrukturní projekty státu. Plzeň, kraj i obce zvyšují objemy stavebních investic. Při vyhlášení 21. ročníku soutěže Stavba roku Plzeňského kraje za rok 2023 to uvedli hejtman Rudolf Špoták (Piráti) a plzeňský primátor Roman Zarzycký (ANO).

Nejen výkon a úspory, ale také požární bezpečnost by měli řešit všichni majitelé nemovitostí, kteří se rozhodnou na střechy instalovat fotovoltaické elektrárny (FVE). Že není radno zabezpečení celého systému proti požáru podceňovat, dokazují i statistiky: v roce 2023 se i s ohledem na rostoucí počet solárních instalací skokově zvýšil počet požárů těchto zařízení.