Příprava velkých dopravních staveb by se měla zkrátit ze současných až 13 let zhruba o třetinu. Měla by tomu pomoci novela tzv. liniového zákona, kterou 29. ledna v úvodním kole podpořila Sněmovna. Jde o zákon o urychlení výstavby dopravní a jiné infrastruktury, do jehož názvu se nově doplňuje liniový zákon. Novela by měla výrazně zjednodušit povolovací procesy, jež často začátky staveb zdržují, a zkrátit potřebné lhůty. Zpřesňuje také podmínky rušení železničních přejezdů. Nyní ji posoudí sněmovní hospodářský výbor.

Při stavebním řízení v Praze mají nově všechny příslušné orgány jednat naráz, domluvit se a sladit jednotlivé zájmy ještě před tím, než každý z nich vynese své rozhodnutí. Cílem nového přístupu je snaha města urychlit řízení. Návrh nebude závazný, město se chce domluvit na jeho dobrovolném dodržování. Týkat se bude projektů s veřejným zájmem. Novinářům to 29. ledna řekli náměstek primátora Petr Hlaváček (TOP 09) a bývalý primátor a předseda České komory architektů (ČKA) Jan Kasl.

Zákon o realitním zprostředkování bude účinný během února nebo počátkem března. Sdělilo to ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které zákon připravovalo. Zhruba o měsíc tak prodloužilo svůj odhad ze začátku ledna. Příprava zákona, jehož hlavním cílem je zlepšení fungování realitního trhu a ochrana klientů realitních kanceláří, trvala osm let.

O návrhu stavebního zákona bude s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou (za ANO) jednat i sněmovní pracovní skupina, která se podílela na přípravě digitalizace stavebního řízení. Po jednání s ministryní a premiérem Andrejem Babišem (ANO) to 28. ledna novinářům řekl předseda ODS Petr Fiala. Občanští demokraté minulý týden vyzvali Babiše k jednání o vládním návrhu stavebního zákona, po dnešním jednání předseda vlády chválil konstruktivní debatu.

Majitelé památkově chráněných budov a děl budou znovu soutěžit o titul Nejlépe opravená kulturní památka Jihomoravského kraje. Ti, kdo dokončili opravu v roce 2019, mohou kromě titulu získat až 150.000 korun. Po jednání rady o tom dnes novináře informoval krajský radní Tomáš Soukal.

Ústavu územního rozvoje v Brně by se měly rozšířit pravomoci a kompetence. Shromažďoval a poskytoval by důležitá data, měl by i výzkumnou část. Počítá s tím nový stavební zákon, který je v připomínkovém řízení. Na setkání s novináři to 28. ledna řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Podle předsedy České komory architektů (ČKA) Jana Kasla by jako inspirace mohl sloužit Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Podobu okolí jezera Milada u Ústí nad Labem navrhnou architekti. S nápady se může zapojit i veřejnost. Letos se dokončí inženýrské sítě u vodní plochy, která vznikla zatopením důlní jámy, a zpevnění celého okruhu kolem jezera. Řekl to nový ředitel Palivového kombinátu Ústí, který lokalitu spravuje, Walter Fiedler.

Středočeský kraj musí znovu posoudit stavbu dalších skladovacích hal v Kosmonosech u Mladé Boleslavi. Ministerstvo životního prostředí zrušilo rozhodnutí kraje, že pro posouzení záměru stavby není nutné důkladné vyhodnocení vlivu stavby na životní prostředí, takzvaná velká EIA. Kraj nyní musí záměr posoudit znovu, informoval ČTK v tiskové zprávě Michal Šimek z petičního výboru proti stavbě hal. Hejtmanství dnes ČTK potvrdilo, že záměr posoudí znovu.

Nezdravé prostředí je v Česku ve třech čtvrtinách veřejných budov, jako jsou školy, kanceláře, zdravotnická zařízení nebo pečovatelské domy. Jde o takzvaný syndrom nezdravých budov, který nejčastěji souvisí s kvalitou vzduchu v interiéru. Nejproblematičtější jsou nově postavené nebo rekonstruované budovy, zejména pak otevřené kanceláře. Vyplývá to z údajů Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví.

Sídlo Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v Brně za téměř miliardu korun by se mělo začít stavět v roce 2022 a dokončeno by mělo být o dva roky později. Vyplývá to ze zprávy o postupu prací, kterou úřad předloží v pondělí vládě. ČTK má zprávu k dispozici. Stavět by se mělo podle návrhu vítěze loňské architektonické soutěže, architekta Ondřeje Stehlíka z rakouské společnosti AllesWirdGut Architektur. Pokud by to z nějakého zákonného důvodu nebylo možné, použil by se další návrh v pořadí, sdělil ČTK mluvčí úřadu Radek Holý.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zvažuje zrušení několika daňových výjimek. Jedna z nich se týká takzvaného časového testu při prodeji investičních bytů. Další 26. ledna v Partii televize Prima Schillerová upřesnit nechtěla, protože nebyly projednány s koaliční sociální demokracií. Totéž se týká daňového osvobození příjmů z prodeje bytů.

Česká národní banka možná získá zákonnou pravomoc určovat podmínky úvěrů na bydlení. Předpokládá to vládní novela zákona o ČNB, kterou 24. ledna v úvodním kole navzdory odporu části opozice podpořila Sněmovna. Předlohu nyní projedná rozpočtový výbor. Změna by měla omezit možná rizika na finančním trhu, například nadměrné zadlužování domácností. Dosud může centrální banka dávat bankám pouze doporučení, která nejsou právně závazná.

Veřejnost by mohla mít přístup zdarma k závazným technickým normám. Umožnit to má takzvaný sponzorovaný přístup, za který budou České agentuře pro standardizaci (ČAS) platit ministerstva nebo úřady. Uživatelé, kteří se musí ze zákona řídit technickými normami, k nim pak budou mít bezplatný přístup na internetu. Novinku zavádí vládní novela zákona o technických požadavcích na výrobky, kterou 24. ledna v úvodním kole podpořila Sněmovna.

Černé stavby od chatiček po obří haly by podle návrhu nového stavebního zákona odstraňoval stát na své náklady, pak by je vymáhal po neukázněném investorovi. V Plzni to 23. ledna řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). Obce podle ní nemají peníze ani lidskou sílu k demolicím hlavně větších objektů, ani prostředky na soudní spory. Načerno podle ní v ČR vzniká každá desátá zahajovaná stavba. Začne-li stát velké "černé" stavby odstraňovat, situace se zlepší, předpokládá.

O sídlo nejvyššího stavebního úřadu, s nímž počítá návrh nového stavebního zákona od roku 2022, se zatím ucházejí Brno, Ostrava a Liberec, řekla 23. ledna v Plzni ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Rozhodnuto bude do konce roku. Sídlo musí být co nejlépe dopravně dostupné. Náměstek plzeňského primátora Pavel Šindelář (ODS) vyjádřil zájem právě 22. ledna.

Opoziční ODS dnes vyzvala premiéra Andreje Babiše (ANO) ke společnému jednání o vládním návrhu stavebního zákona. Předseda občanských demokratů Petr Fiala novinářům na tiskové konferenci ve Sněmovně řekl, že strana nabízí zkušenosti a kompetence, aby se podařilo "odblokovat" návrh, ke kterému se sešlo podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) na 4500 zásadních připomínek. Podle místopředsedy ODS Martina Kupky by společné jednání mohlo pomoci zachránit dobré prvky a zároveň odstranit nedostatky, které podle ODS převládají.

Výraznému zrychlení stavebního řízení, s nímž počítá návrh nového stavebního zákona, by pomohlo také zřízení specializovaných senátů u krajských soudů ve vytipovaných krajích. Zabývaly by se třeba velkými liniovými a veřejně prospěšnými stavbami, tedy stavebním právem, řekla 23. ledna po jednání v Plzni ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO).

Ceny nových bytů v Brně vzrostly v loňském roce o 7,5 procenta. I když je to menší nárůst než o rok dříve, kdy se zvýšily dokonce o 15,6 procenta, ceny vystoupaly tak vysoko, že poklesl zájem o dvoupokojové byty. Při současných cenách si je lidé s průměrnými příjmy nemohou dovolit. Vyplývá to z analýzy společnosti Trikaya, která situaci na realitním trhu v Brně dlouhodobě sleduje.

Objem investic do komerčních nemovitostí v Česku loni meziročně vzrostl téměř o třetinu na 3,25 miliardy eur (cca 82 miliard korun). Zhruba polovina připadala na kanceláře. Ve střední a východní Evropě stoupl podíl Česka meziročně z pětiny zhruba na čtvrtinu. Podíl největšího Polska zůstal na přibližně třech pětinách. Na konferenci Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) to řekl odborník na nemovitosti poradenské společnosti KPMG Pavel Kliment. Použil data realitně poradenských společností Knight Frank a CBRE.

Sněmovna 22. ledna ani po dvouhodinové debatě nerozhodla v prvním čtení o vládní novele, která má České národní bance přinést zákonnou pravomoc určovat parametry hypoték. Zatím není jasné, kdy se k ní vrátí, mohlo by to být v pátek. Řada opozičních poslanců vyjadřovala obavy, že návrh zhorší dostupnost hypoték a bydlení. Guvernér centrální banky Jiří Rusnok se jejich obavy snažil rozptýlit. Předloha přesto čelí návrhu na zamítnutí i návrhu na vrácení vládě k dopracování.