Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) má připraveno 4,5 miliardy korun z národních dotací na rozvoj regionů, cestovního ruchu a bydlení. Jde například o obnovu místních komunikací, rekonstrukce veřejných budov nebo vybudování sportovní infrastruktury. Ministerstvo o tom 13. října informovalo ve své zprávě.

Do mezinárodní architektonicko-urbanistické soutěže na využití a zastavění pozemků po bývalé textilce Tepna u centra Náchoda přišlo radnici 26 návrhů od architektů z Česka i ciziny. Do druhého kola porota vybrala pět postupujících ateliérů. Dopracované návrhy mají odevzdat do 11. prosince. Výsledky soutěže spolu se všemi návrhy by měly být známé v lednu 2021. V lokalitě nedaleko náchodského zámku o rozloze téměř tří hektarů by měla v budoucnu vzniknout městská čtvrť pod názvem Nová Tepna.

K návrhu zákonné regulace ubytování prostřednictvím platforem typu Airbnb, jak jej předložili poslanci koaliční sociální demokracie, se 12. května vláda postavila neutrálně. Vyplývá to z výsledků zasedání kabinetu zveřejněných na webových stránkách Strakovy akademie. Podle návrhu stanoviska měl kabinet k úpravě zaujmout negativní postoj kvůli nesrozumitelnosti a možnému rozporu s ústavou.

Sněmovna začne projednávat v prvním čtení nový stavební zákon v posledním říjnovém týdnu. Garančním výborem bude hospodářský výbor, který byl garančním výborem i k liniovému zákonu. Stavební zákon s ním významně souvisí. Zpravodajem zákona bude Martin Kolovratník. „Chceme, aby poslanci měli dost času na projednání ve výborech a pokud přijdou s nějakým návrhem, který zákon ještě vylepší, jsme připraveni na něm spolupracovat,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Premiér České republiky Andrej Babiš vyslyšel výzvu, kterou mu na svém Sněmu předal Svaz průmyslu a dopravy, a svolal jednání tripartity. V pondělí 12. října tak Svaz průmyslu mohl hájit zájmy zaměstnavatelů. Zástupci Svazu průmyslu vyzvali vládu, aby v souvislosti s přípravami státního rozpočtu na rok 2021 dále nezadlužovala Českou republiku některými neurgentními opatřeními a nehledala další zdroje příjmů u firem. Svaz také zopakoval svůj dlouhodobý požadavek na zjednodušení stavebního zákona, bez něhož bude investování a další výstavba v Česku stále složitější.

Objem zakázek, které veřejní investoři zadali stavebním firmám, letos do konce září meziročně klesl o dvě procenta na 160,2 miliardy korun. Počet se zvýšil o zhruba pětinu na 3601. Největším zadavatelem byla Správa železnic se zakázkami za 33,4 miliardy korun. Hodnota nově vypsaných zakázek vzrostla o 19,5 procenta. Vyplývá to z údajů společnosti IS.

Počet míst hájených pro vodní nádrže by se měl rozšířit o 21 lokalit na 86 území. Navrhuje to ministerstvo zemědělství v aktualizaci tzv. Generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod (LAPV), kterou projedná v pondělí vláda. Ministerstvo zemědělství už loni na jaře ohlásilo, že by rádo rozšířilo počet hájených míst o 49, na základě jednání s obcemi a ministerstvem životního prostředí se jejich počet nakonec snížil na současných 21. Ministerstva často připomínají, že tím, že území bude zařazené do generelu, ještě automaticky neznamená, že na něm přehrada bude zbudovaná.

Povodí Moravy (PMO) dokončilo po třech letech rekonstrukci vodní nádrže Koryčany na Kroměřížsku. Zvýšila se díky ní průtočná kapacita vodního díla na převedení tisícileté povodňové vlny. Investiční náklady dosáhly téměř 108 milionů korun, sdělil 8. října mluvčí státního podniku Petr Chmelař.

On-line konference 8. října, kterou zahájil premiér Andrej Babiš, potvrdila nutnost přijetí nového stavebního zákona. Přední státní i soukromí investoři potřebují, aby podle nové normy mohli stavět co možná nejdříve. Dosud zdlouhavá stavební řízení brzdí rozvoj země. To se odráží v nedostatečné infrastruktuře i předražených bytech.

Tempo výstavby dálniční sítě v Česku od roku 2000 do roku 2016 bylo proti Polsku a Maďarsku výrazně pomalejší. V Česku vzrostl počet postavených kilometrů o necelé tři pětiny na 790. V Maďarsku se zvýšil o 329 procent na 1924, v Polsku o 358 procent na 1640. Na konferenci ministerstva pro místní rozvoj ke stavebnímu zákonu to 8. října řekl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Vycházel především z údajů evropského statistického úřadu Eurostat.

Brno hledá projektanta pro tři etapy protipovodňových opatření, která mají vzniknout na řece Svratce za 530 milionů korun. Týká se to úseku od viaduktu v ulici Uhelná po napojení na přerovskou trať. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. Podle primátorčina náměstka Petra Hladíka (KDU-ČSL) jsou protipovodňová opatření nezbytná pro další rozvoj města.

Výrazné oživení stavebnictví se v nejbližších měsících nedá očekávat. Oboru chybějí zaměstnanci, slabá je jak aktivita soukromého sektoru, tak státu. Uvedli to analytici. Pro letošek očekávají pokles oboru o pět až osm procent. Stavebnictví v srpnu meziročně kleslo o 9,7 procenta, jeho výkon se snižuje už šest měsíců za sebou.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potrestal pokutou 452.000 korun dvě stavební firmy a jednoho podnikatele za kartelovou dohodu u dvou výběrových řízení na budování sportovních hřišť. Rozhodnutí je pravomocné. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.

Ostravská univerzita (OU) vyzvala vládu, aby znovu zvážila své usnesení, kterým v pondělí schválila přípravy první části vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi. Vedení Moravskoslezského kraje univerzita vyzvala, aby se zasadilo o zrušení tohoto rozhodnutí, které podle školy kraj negativně ovlivní. ČTK to 6. října sdělila mluvčí OU Lucie Fremrová.

Architektonickou studii k rekonstrukci Domu kultury v Šumperku připraví známý pražský architekt Petr Hájek. Rozsáhlou opravu objektu, který je mimo jiné sídlem mezinárodního festivalu Blues Alive, město plánuje několik let. Šumperk uzavře s Hájkem smlouvu o dílo. Studii by měl zpracovat přibližně do tří měsíců od podpisu. Město za ni zaplatí 820.000 korun, informovali zástupci radnice. Náklady na rekonstrukci jsou odhadovány až na čtvrt miliardy Kč.

Ekologické organizace kritizují přípravy první části koridoru Dunaj-Odra-Labe mezi Ostravou a polskými hranicemi, které 5. října schválila vláda. Zopakovaly, že by stavba měla ničivý dopad na životní prostředí a postrádá smysl i z ekonomického hlediska. Místo obřích akcí by měl stát investovat do efektivních projektů zadržení vody v krajině. Vyplývá to z vyjádření Hnutí Duha a organizace Arnika.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček vydal aktualizovaný sborník stanovisek ohledně stavebního práva. Je určený jak stavebníkům a úřadům, tak i těm, kteří se cítí být stavební činností dotčeni na svých právech. Kancelář veřejného ochránce práv to 5. října uvedla na svém webu, kde je sborník i ke stažení.

Opoziční politici kritizují 5. října schválené přípravy první části koridoru Dunaj-Odra-Labe mezi Ostravou a polskými hranicemi. Podle některých se kabinet snaží zavděčit prezidentu Miloši Zemanovi, který projekt dlouhodobě prosazuje. Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové má stavba stejný ekonomický smysl jako kolonizace Marsu Českou republikou.

Developerům trvá získat vybranou parcelu v průměru 11 měsíců. Vyplývá to z průzkumu společnosti CEEC Research mezi 35 developery. Téměř polovina z nich uvedla, že má s pořizováním parcel pro výstavbu potíže. Nejatraktivnější jsou podle nich parcely v blízkosti metra, nádraží nebo jiné dopravní cesty ve městě. Více než třetina oslovených firem se účastní veřejných soutěží o pozemky, stavby nebo jiné objekty.

Přípravy první části vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi 5. října schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). První etapa by měla stát zhruba 15 miliard korun. Stát se při analýze projektu zaměřuje především na propojení Dunaje s Odrou, Labe zůstává v rezervě. Stavba koridoru by mohla začít po roce 2030.