Kraj Vysočina začne vybírat firmu, která postaví další budovu pro krajský úřad. Do jednoho areálu by se pak měla přesunout detašovaná pracoviště kraje i některé jeho příspěvkové organizace. O zahájení zadávacího řízení na stavební práce s předpokládanou hodnotou za víc než 300 milionů korun rozhodla krajská rada 22. června. Zahájení stavby bude záviset na průběhu řízení. Novinářům to řekl hejtman Jiří Běhounek (za ČSSD).

Veřejné projednání územního plánu města Brna 22. června začalo v pavilonu E brněnského výstaviště. Projednávání předcházel alegorický pochod pořádaný brněnským hnutím Nesehnutí. Aktivisté chtěli upozornit na to, že podle nich územní plán dostatečně neřeší klimatickou změnu či ochranu veřejné zeleně.

Pražští radní dnes schválili novelu Pražských stavebních předpisů (PSP), která vylučuje dosavadní možnost chybného výkladu, kde se dají stavět budovy, a kde ne. Novela tak uprostřed města definuje nestavební plochy, řekl dnes ČTK Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje (IPR), který má na starosti územní plánování. PSP platí od 1. srpna 2016 a jsou prováděcím předpisem ke stavebnímu zákonu a definují požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby.

Příprava staveb dopravní a další infrastruktury se v budoucnu zřejmě výrazně zkrátí. Podle vlády by to mohlo být až o třetinu. Stát by měl také snáze a rychleji získávat pozemky pro výstavbu dálnic a železnic. V případě výkupu stavebních pozemků a staveb bude moci vlastník dostat až jedenapůlnásobek znalecké ceny. Počítá s tím novela takzvaného liniového zákona, kterou 19. června schválila Sněmovna. V současné době trvá příprava velkých dopravních staveb až 13 let.

Pražský magistrát vypsal veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou téměř dvě miliardy korun na dostavbu levého křídla a rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti. Informoval o tom mluvčí Prahy Vít Hofman. Firmu chce město vybrat do konce roku. Magistrát už jednou zakázku vypsal, ale současné vedení magistrátu ji loni zrušilo. Projekt počítá se stavbou repliky levého křídla, které vyhořelo v roce 2008, a vybudováním nového zázemí či technických prostor.

Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR), který je příspěvkovou organizací magistrátu, chce prostřednictvím změny stavební normy podpořit vysazování stromů v ulicích. Jak řekl šéf institutu Ondřej Boháč, nyní norma bere stromy jako okrasu a nikoliv součást infrastruktury města, takže se s jejich kořeny vůbec nemusí počítat při navrhování rozložení inženýrských sítí. IPR změnu navrhl spolu s ministerstvy životního prostředí a pro místní rozvoj.

Opoziční hnutí Starostů neuspělo ve Sněmovně s návrhem, který rozšiřoval možnosti vyvlastňování nemovitostí i na účely staveb proti suchu. Sněmovna na mimořádné schůzi 18. června, svolané právě z iniciativy STAN, tento návrh zamítla již v prvním čtení. S návrhem již letos v lednu nesouhlasila vláda. Vláda ho označila za nesrozumitelný, zmatečný a legislativně technicky vadný.

Do letošního ročníku soutěže Stavba roku Plzeňského kraje se přihlásilo 37 staveb, rekonstrukcí budov, sportovišť, veřejných prostor či dopravních staveb. Počet přihlášených je nejvyšší za osm posledních let. Vítězové 17. ročníku budou vyhlášeni v září.

Do 345 dnů budou stavebníci vědět, zda mohou stavět či nikoliv. A to včetně odvolání a přezkumu. Takový byl cíl nového stavebního zákona a ten jsme splnili. U záměrů, kde je třeba posouzení vlivu na životní prostředí, půjde o 375 dnů. Toto jsou ovšem maximální, nepřekročitelné lhůty! V praxi bude povolování mnohem kratší. Tyto maximální lhůty platí například při komplikovaném doručování do ciziny nebo tam, kde probíhá dědické řízení. Takové lhůty stanovil věcný záměr zákona, a ty držíme.

Atleti a další sportovci založili petici, která má podpořit stavbu atletické haly u univerzitního kampusu v Brně. Má až 5000 podpisů, řekl 16. června na zasedání zastupitelstva předseda jihomoravského atletického svazu Luboš Stloukal. Hala má stát 900 milionů korun a nabídnout 2200 míst pro diváky. Kvůli pandemii koronaviru a propadu příjmů města by ale její stavba mohla být v ohrožení.

Karviná chce letos začít s rekonstrukcí tří historických domů na Masarykově náměstí. Nyní město hledá stavební firmu. Přestavba objektů, v nichž vzniknou bytové i nebytové prostory, by měla stát asi 120 milionů Kč. Řekl to 16. června mluvčí magistrátu Lukáš Hudeček.

Sněmovna schválila navýšení letošních výdajů Státního fondu podpory investic (SFPI), dosavadního Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB), o 1,1 miliardy korun na celkových 4,12 miliardy korun. Příjmy zůstanou na úrovni 1,24 miliardy korun. Navýšení výdajů je podle vlády pokryto volnými zdroji a nebude vyžadovat peníze ze státního rozpočtu. Fond se přejmenoval k 1. červnu.

Spor mezi městem Ústí nad Labem a společností Hutní montáže o doplatek za dostavbu Mariánského mostu ani po jednadvaceti letech 16. června neskončil. Soud byl připraven vynést rozsudek, ale dal ještě možnost firmě předložit další důkazy, které mají prokázat nárok na doplatek. Společnost nyní navrhla vedení města mimosoudní dohodu o vyrovnání, žádá 300 milionů korun.

Fakultní nemocnice v Brně může začít připravovat výstavbu nové porodnice za 1,95 miliardy korun. Získala pro to registraci od ministerstva zdravotnictví. V tiskové zprávě to 16. června uvedl Martin Novotný z tiskového střediska ministerstva. Nemocnice je s 6000 porody ročně největší porodnicí v zemi, funguje ale na dvou místech vzdálených od sebe několik kilometrů. Jedno už je zcela nevyhovující.

Vládní návrh na zrušení daně z nabytí nemovitostí míří po 16. červnu ve Sněmovně k závěrečnému schvalování. Návrh také do budoucna zruší možnost odečítat si zaplacené úroky z hypotéky od základu daně. Někteří poslanci ale usilují o to, aby tato možnost zůstala zachována a v dnešním druhém čtení v tomto směru přednesli své pozměňovací návrhy.

Brněnští zastupitelé 16. června schválili téměř 150 menších změn územního plánu, které nejsou konfliktní a nemají celoměstský charakter. Často se jedná o změny, které umožní stavby rodinných domů či regeneraci některých brownfieldů. Jednalo se o součást balíku mnoha změn, z nichž další se stanou součástí nového územního plánu, který by měl začít platit v roce 2022.

Národní památkový ústav (NPÚ) chce na podzim připravit veřejnou zakázku na obnovu zámku v Litomyšli, který je zapsán na seznamu UNESCO. Předběžně má na stavbu přislíbenou dotaci 380 milionů korun v programu Péče o národní kulturní dědictví I. ministerstva kultury. Zda budou peníze stačit, není zatím jasné.

Kladno chce od developerů peníze na rozvoj městské infrastruktury, například vodovodů nebo školek. Podle vedení města je cílem, aby město neneslo náklady, které s investicemi developerů souvisejí. Radní města schválili základní podmínky smluv, které bude město se soukromými společnostmi uzavírat. V tiskové zprávě to 15. června sdělila mluvčí kladenské radnice Lucie Steinerová.

Podnik Povodí Odry využil období bohatého na déšť a na Bruntálsku částečně odzkoušel napuštění suché nádrže Jelení. Hloubka vody dosáhla u hráze pěti metrů. Další plnění nádrže podnik plánuje příští rok na jaře. ČTK to dnes sdělila mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková. Podnik bude měřit sedání hráze a zkoušet technologie.

V areálu kampusu ústecké univerzity se otevřel nový venkovní amfiteátr. Využívat ho budou studenti i veřejnost. V plánu jsou kulturní akce a promítání. Informovala o tom mluvčí Univerzity J. E. Purkyně (UJEP) Jana Kasaničová.